Střepiny

Les, kde si hrůza neholí podpažní krátery
hlava stojí, nohy zvětrávají
vrazi operují srnu při svíčkách

Bytosti ze skla a mosazi
na čekané v družstevních bytech
luští zápach ze starého kamene

Poledne na sporáku v Ardenách
ticho brutálně cloumá čokoládou
spálená hostie nepasuje do úst

Ženy na počtech mrtvol dokazují
že reprodukční cyklus lze silou vůle vytěsnit
z hlav napomádovaným fešákům s knírem

Eregovaný představou, jak všechno teče
bez roušky, jež by sňala hřebík
žije kněz retrográdní muka na pateně

Kdo utíká, ten to je …
Stáří kouří mládí nevinným pohledem
- Kéž by po smrti nic nebylo a kéž by nic nemělo smysl!

Les se bezejmenně opakuje